Často se mi stává, že se zamyslím nad úplně banálními věcmi, třeba proč je v nějakém slovním spojení spojka, a proč ne čárka. Proč se něco jmenuje tak, jak se jmenuje a proč mi slovo "pravý" vždycky v představách evokuje linecké kolečko a slovo "levý" marmeládu. Jenže v poslední době mě má hlava neustále stíhá i se zákeřnějšími myšlenkami a přináší závažnější otázky, jako je přátelství a mezilidská komunikace.
-
Otevřela jsem oči. Ze spánku mě probudilo zarachocení klíčů a odemykání vchodových dveří. Hodiny hlásily brzký čas 7:08. „ Cože?! Kdo to můž...
-
Říká se, že když něco umírá, něco nového se rodí. Co končí, to začíná. Takové optimistické rčení, které chce říct, že ztráta nemusí být nako... -
Mám, nemám, mám, nemám, mám. Tak já to zkusím. Stejně jako filmová Popelka v šatech s vlečkou a stříbrem vyšívanými jsem se rozhodovala, zda...
